Historie nemocnice

Před více než sto lety, dne 23. září 1902, byla v městě Třebíči zkolaudována a otevřena Všeobecná veřejná nemocnice Františka Josefa I., 18. listopadu téhož roku byli do nemocnice přijati první nemocní. Dekretem Zemského úřadu byla nemocnice oficiálně otevřena 1. ledna 1903. Zřízení nemocnice v Třebíči si vyžádala potřeba celého širokého kraje. Nejbližší chirurgická oddělení, kam bylo nutné nemocné k operacím přivážet, byla tehdy v Brně, ve Znojmě a v Jihlavě. Úroveň dosavadních špitálů ve městě, které vznikaly postupně již od 15. století, nebyla valná a bylo tedy otázkou času a vyřešení mnoha peripetií, které realizaci stavby nemocnice provázely (stát odmítl žádost obecního výboru o subvenci), kdy se občané Třebíče své nemocnice konečně dočkají.

Původně měla nemocnice 60 lůžek, ale již během roku 1903 vzniklo dalších 30 lůžek. Nemocnice měla hlavní budovu, kuchyň a pokoj pro sestry a také izolační pavilon, kam byly umísťovány děti a infekční pacienti. V nemocnici pracovali 3 lékaři a 12 sester řádu svatého Františka.
 
 
Nemocnice patřila pod správu města. Přijímáni byli pacienti, kteří měli dostatek prostředků na zaplacení léčení, nebo pacienti, kteří měli vysvědčení od starosty a duchovního správce o nemajetnosti. Nevyléčitelně nemocní nebo ti, kdo nebyli schopni zaplatit, byli po třech měsících propuštěni a předáni do domovské obce. Lékaři měli zakázáno nevyléčitelné nemocné vůbec přijímat. K porodu mohly být ženy přijaty pouze tehdy, jestliže neměly kam jít, nebo jestliže jejich stav vyžadoval operační zákrok. Děti do čtyř let se přijímaly pouze k operaci nebo v případě nemožnosti jejich izolace v domácích podmínkách při nakažlivém onemocnění. Léky se předepisovaly jen ty nejlacinější. Do nemocnice je donášel domovník v nákupní tašce. Lůžka byla rozdělena do dvou tříd. Jaké měli pacienti povinnosti, je možné se dočíst v Domácím pořádku Všeobecné veřejné nemocnice v Třebíči z roku 1919.

Ne vždy se nemocnici v Třebíči dařilo. V roce 1921 dosáhla finanční tíseň nemocnice té míry, že měla být na popud městské rady uzavřena. Ale přežila a za druhé světové války měla zvláště výjimečné postavení: byla jedinou českou nemocnicí na západní Moravě (v Jihlavě bylo německé vedení, Znojmo patřilo do německé říše).


Výstavba nemocnice
  • Tzv. hlavní budova, nejstarší stavba nemocnice, pocházející z roku 1902, po dlouhá léta sloužila chirurgickému oddělení a ještě dnes slouží pro oddělení urologie, ARO, pro CT a ultrazvuk. V jedné její části byla a ještě dnes je část gynekologického oddělení.
  • V roce 1910 (podle některých pramenů v roce 1911) byla vystavěna vila pro ubytování lékařů. V roce 1917 vojenská správa zřídila v nemocnici pavilon pro vojíny rekonvalescenty. Po převratu byl předán zemskému výboru moravskému a bylo v něm umístěno oddělení pro nemocné plicními chorobami. V průběhu let 1919-20 byla postavena správní budova a márnice s kaplí. Kaple se používala jako obřadní místnost, ze které byly vypravovány pohřby některých osob zemřelých v nemocnici. Původně stály tyto budovy samostatně, ale v roce 1960 byla provedena rekonstrukce vjezdu. Budovy pak byly spojeny jednopodlažní mostní konstrukcí (dnešní vjezd do nemocnice). Před vjezdem do nemocnice stojí barokní socha sv. Václava, pocházející z 1. poloviny 18. století.
  • V roce 1918 vznikla budova TBC. Hned po dostavění byla budova obsazena vojáky. V roce 1926 byla opravena a začátkem roku 1927 v ní byli umístěni první pacienti interního oddělení. Největší přestavba proběhla v roce 1935, kdy vyhořely stropy v části budovy. V roce 1930 vznikl dětský pavilon a objekty byly propojeny. Konečnou podobu dostaly v letech 1973-75. Dnes v těchto místech stojí pavilon malých interních oborů (infekční, plicní, kožní).
  • V roce 1935 byl postaven infekční pavilon a o deset let později, v roce 1945, u brány nemocnice dřevěná budova - pavilon TRN, od roku 1947 pavilon dětského oddělení nemocnice. V době 2. světové války probíhala výstavba nové hospodářské budovy. Dokončena byla v roce 1946. V budově byla umístěna kotelna, spalovna, prádelna, kuchyň, sklady, kanceláře a jídelna pro zaměstnance. V roce 1945 byl jako provizorium pro dočasné využití postaven objekt pro oddělení ušní a oční. V roce 1948 byl přestavěn domek pro pracovníka městské nemocnice na budovu pro transfúzní stanici. Dnešní podobu získala v roce 1952.
  • V roce 1950 byla postavena budova pro řádové sestry, později přebudovaná na lůžkové dětské oddělení.
  • V 70. letech vzniklo v suterénu této budovy oddělení nukleární medicíny.
    V roce 1951 byla postavena provozní budova "Gigant" s byty pro zaměstnance.
  • V roce 1971 na místě domku správce nemocnice vznikla přestavbou budova lékárny a v témže roce byly také postaveny autodílny.
  • V roce 1974 byl postaven v nemocnici kulturní dům.
  • V roce 1977 byla dokončena nová budova porodnice. S budovou staré gynekologie byla spojena mostovým jednopodlažním krčkem.
  • V roce 1985 byla otevřena budova nové chirurgie a operační sály.
  • V roce 1994 byla přestavěna vila a vznikla zde dialýza.
  • V letech 1995-96 byl přestavěn infekční pavilon na oddělení infekční, koronární jednotku a mikrobiologickou laboratoř.
  • V roce 1996 bylo ORL oddělení přestěhováno na místo dětské chirurgie a byl přebudován TRN pavilon na hematologickou laboratoř.
  • V roce 1998 byl otevřen universální pavilon pro interní obory - interní, neurologické a dětské oddělení. Později se sem přestěhovala i lékárna a RDG. Na uvolněné místo po koronární jednotce v infekčním pavilonu se přestěhovalo TRN oddělení. V témže roce vznikla i stanice pro léčbu drogově závislých mladistvých žen při psychiatrickém oddělení v Jemnici. V roce 2000 v místě provizorní budovy ORL a očního oddělení byla vybudována patologie. Administrativní provozy z budovy na Družstevní ulici byly přestěhovány do dětského pavilonu.
  • V roce 2003 se otevírá nový pavilon malých interních oborů pro kožní, plicní a infekční oddělení.
  • V září roku 2005 byl zrekonstruován stravovací provoz.
  • V červnu roku 2007 byla otevřena centrální laboratoř, která se nachází v nově zrekonstruované budově označené písmenem "L". Součástí centrální laboratoře je laboratoř biochemie, hematologie a mikrobiologie. V budově se nachází též Hematoonkologická ambulance a Odběrová ambulance nemocnice. Přístup do těchto ambulancí je samostatným vchodem v pravé části budovy "L".
  • Zhruba ve stejném roce (2007) již vznikala myšlenka dostavby pravé části pavilonu malých interních oborů (budova "M") v podobě pavilonu Matka a dítě. Tato myšlenka se podařila realizovat za pomoci KÚ Kraje Vysočina a společného financování z fondů ROP. Od 1. 7. 2011 se tak Nemocnice Třebíč dočkala otevření nových prostor, kam se nastěhovala oddělení rehabilitace, dětského a novorozeneckého oddělení a porodnice. V přízemí budovy vznikly nové prostory pro lékárnu, recepci, společné haly pro pacienty a návštěvníky nemocnice s občerstvením.

 

Doprava nemocných
V úplných začátcích nemocnice sloužil pro dopravu nemocných do nemocnice kočár s koňským potahem. V roce 1909 měla ochranná stanice pro dopravu nemocných dva kočáry, v roce 1931 dostala Záchranná stanice Československého červeného kříže dvě nová auta značky Walter. Vozy záchranné služby měly stanoviště v hasičské zbrojnici, později u budovy Červeného kříže na Bráfově ulici. Po 2. světové válce měla nemocnice již vlastní sanitní automobil. V padesátých letech měla dopravní zdravotnická služba (DZS), která byla již součástí nemocnice, osm sanitních vozů se stejným počtem řidičů. Značku Praga Baby vystřídaly škodovky, Tudor, 1202, 1203 a jugoslávská IMV. Součástí nemocnice byla DZS do roku 1993. Dnes zajišťuje převozy nemocných soukromá firma Autostužby JAŠA s.r.o. jedenadvaceti moderními sanitními vozy.

V roce 1976 byla v Třebíči zřízena Rychlá lékařská pomoc (RLP). Záchranná služba v Třebíči patřila k prvním v Československu, jež byla zajišťována od svého vzniku v nepřetržitém 24hodinovém režimu. Do roku 1993 fungovala jako součást nemocnice. Po roce 1993 se většina záchranných služeb oddělila od nemocnic a na území jednotlivých okresů Kraje Vysočina vznikly samostatné okresní organizace, které sloučily jednotlivá výjezdová stanoviště i dispečinky. Ke změně došlo k 1. červenci 2004, kdy vznikla Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina (ZZS KV, p. o.) a pod tuto organizaci  byly postupně začleněny jednotlivé okresní záchranné služby.


Vedení nemocnice
Lékařskými řediteli nemocnice až do roku 1944 byli primáři chirurgického oddělení. Od uvedeného roku se stal ředitelem nemocnice primář interního oddělení MUDr. Otmar Šádek.

Od roku 1952, kdy vznikly Okresní ústavy národního zdraví (OÚNZ), vykonávali funkci ředitele:

MUDr. Jan Urbánek
MUDr. Leopold Fabišovský
MUDr. Jaroslav Zedníček
MUDr. Vilém Komínek
MUDr. Jaroslav Kyvíř
MUDr. Vlastimil Šula
MUDr. František Šeda
MUDr. Josef Hyll

Po roce 1990:
MUDr. Petr Háva
MUDr. Vilém Blažek
Mgr. Luděk Hajíček (do r. 2000)
Ing. Jaroslav Soukup (2000-2003)
Ing. Petr Mayer (2003-2010)
Ing. Leoš Dostál (2010-2013)
Ing. Jan Ferenc (2013-2014)
Od 1. 4. 2014 je ředitelkou Ing. Eva Tomášová

Lékařskými řediteli od roku 1952 byli:

MUDr. Andělín Feller
MUDr. Alois Pokorný
MUDr. Ladislav Hodějovský
MUDr. Karel Kabátek
MUDr. Bohumír Štěpánek

Po roce 1990:
MUDr. Zbyšek Pospíšil
MUDr. Bohumil Pavlíček, CSc.
MUDr. Leoš Novotný
MUDr. Jiří Kucharský
MUDr. Miloslav Pink CSc.
MUDr. Edita Richterová
MUDr. Hana Chmelíčková
MUDr. Jiří Jeřábek, Ph.D.
V současné době je funkce lékařského ředitele nahrazena funkcí Náměstek pro léčebnou péči a zastává ji od 29. 3. 2023 MUDr. Lenka Mrázová.


Vývoj počtu lůžek

Při svém otevření v roce 1902 měla nemocnice 60 lůžek, v roce 1910 již 130 lůžek, v roce 1920 pak 152 lůžek a 330 lůžek v roce 1931. V současné době má nemocnice 552 lůžek.
Nemocnice Třebíč v čase 1902 - 2022